Návštěvní kniha

Ráda bych touto cestou poděkovala sestrám v Dětské nemocnici z oddělení 69, kde jsem strávila týden se svým dvoutýdenním miminkem. Byl to pro mě velmi náročný čas – čekání na diagnózu, obavy o zdraví dítěte i nejistota kolem kojení pro mě byly psychicky i fyzicky vyčerpávající.
O to víc pro mě znamenal přístup sester, se kterými jsem se během pobytu setkala. Nešlo jen o profesionalitu, která byla samozřejmá, ale především o jejich lidskost, laskavost a empatii.
Napříč směnami jsem opakovaně zažívala vlídnost, ochotu a úsměv. V situaci, kdy máma prožívá strach o své novorozené dítě, má takový přístup obrovský význam – pomáhá zvládnout i velmi těžké chvíle. Velmi jsem si také všímala něžnosti a citlivosti, s jakou sestry pečovaly o miminka.
U několika z nich jsem zažila momenty, které pro mě šly nad rámec běžné péče. Nejen že mi věci vysvětlovaly, ale často za mnou samy přicházely, vše mi názorně ukazovaly a trpělivě pomáhaly, i když by pro ně bylo jednodušší odkázat mě jinam.
Velkou oporou pro mě byla i jejich schopnost vnímat, jak se cítím. Dokázaly mě uklidnit, podpořit, někdy odlehčit situaci humorem, jindy si se mnou popovídat nebo být jen přítomné a naslouchat. Nikdy jsem neměla pocit, že bych je „zdržovala“ – naopak jsem cítila, že mi věnují čas podle toho, kolik jsem zrovna potřebovala.
Velmi si vážím i konkrétní pomoci v náročných chvílích. Když viděla jedna ze sester, že jsem vyčerpaná, ochotně mi pomohla s uspáním miminka, abych si mohla odpočinout. Jiná se mi opakovaně věnovala při kojení, které se nám nedařilo – chodila nás kontrolovat, pomáhala mi prakticky i vysvětlením a dodala mi jistotu, že to zvládnu i sama.
Po celou dobu jsem se nesetkala s nepříjemným hodnocením nebo tlakem – i citlivé věci byly vždy komunikovány s respektem a laskavostí. Nikdy jsem se necítila na obtíž (na co jsem ve zdravotních zařízení spíš zvyklá.)
Na závěr bych ráda zmínila i zdánlivý detail, který ale pro mě měl velký význam – veselá zdravotnická trička s dětskými motivy. V prostředí nemocnice pomáhala zmírnit pocit sterility a přinášela do náročných dní alespoň malé odlehčení. Ke konci pobytu jsem se dozvěděla, že tato trička už sestry nosit nemohou. Mrzí mě to, protože z pohledu pacienta i doprovodu mají právě takové drobnosti překvapivě velký dopad na to, jak se člověk v nemocnici cítí. Jako člověk z kreativní oblasti vnímám, že vedle odborné péče hraje roli i prostředí a atmosféra, která může být pro pacienty i rodiče malých dětí velmi podpůrná.
Během pobytu jsem si také uvědomila ještě jednu věc. Jsem velmi vděčná lékařům za jejich péči a odbornost – bez nich by samozřejmě nic z toho nebylo možné. Zároveň to ale byly právě sestry, kdo s námi trávil nejvíce času a kdo pro mě v každodenních momentech znamenal největší oporu. Byly to ony, kdo byl přítomný v běžných i těžších chvílích, a kdo měl obrovský vliv na to, jak jsem celé období prožívala.
Ještě jednou děkuji všem sestrám, které o nás pečovaly. Vaše práce má obrovský smysl a pro pacienty znamená mnohem víc, než si možná uvědomujete. Chválím vás všude, kudy chodím.

MUDr. Vyžrálková❤️

(ambulance č. 8)❤️

Dobrý den,❤️
Chtěla bych tímto poděkovat a vychválit jmenovanou paní doktoru Mudr.Vyžrálkovou s celým Diabetologickým personálem.Jsou jednoduše skvělý,úžasní a empatičtí.
Vždy poradí,ale řeknou i co je potřeba zlepšit.
Mám moc ráda paní doktorku a milé sestry. Mnohokrát děkuji a jsem moc vděčná,že máme právě vás. ❤️

Děkuji celé nemocnici a celému personálu jste jen lidi a každý den jede naplno a děláte je svoji práci.
Setkávám se s lidmi,kteří jsou bez úcty a vděčnosti.Přitom Vy zachraňujete životy těm lidem. Nenechte se otrávit,jste nejlepší.
Děkuji za Vás za všechny❤️

Chtěl bych tu veřejně poděkovat za profesionální přístup p. doktoru Vaverkovi z ORL v FN Bohunice. Vyšetřoval mě poprvé, ale hned se představil, měl nastudovanou i historicky moji anamnézu (kartu). Aniž by mě prohlídl, správně na základě toho věděl, jak se cítím, jak mi je. Během vyšetření mi všechno vysvětlil a nabídl, že si mě převezme do pravidelné péče.

Nikdy jsem žádnou takovou pochvalu veřejně nepsal, ale tady jsem měl potřebu takto poděkovat. Kéž by takových lékařů s tímto profesionálním přístup, který odpovídá roku 2026, bylo víc. Pokud jde, prosím, aby se pochvala k panu doktorovi dostala. Díky.

Děkuji celému oddělení chirurgie za vzornou péči po operaci mé štítné žlázy. Všichni jsou zde velice příjemní a ochotní, pokoj útulný, je zde klid. Velký dík patří paní doktorce Linhartové a jejímu týmu, kteří mi doslova zachránili život. Jste všichni skvělí, empatičtí, prostě profíci. Vaše nemocnice se nedá absolutně srovnávat s tou naší v Třebíči. Děkuji za vše.

Dobrý den,
chtěla bych moc poděkovat sestrickam na ORL oddělení 20,všechny byli usměvavé, velmi milé. Dlouho jsem se s takovým přístupem nesetkala. Díky nim byl pobyt v nemocnici pro dceru i mě mnohem příjemnější. Kéž by to tak vypadalo všude. Ještě jednou z celého srdce děkujeme.
Pacientka Zoe a její máma 😊

Věc: Shrnutí systémového a osobního selhání v rámci poskytované péče

Určeno vedení psychiatrické kliniky

Vážený pane doktore / Vážená paní doktorko,

tento dopis vám neposílám jako žádost o pomoc, kterou stejně nejste schopni v humánní podobě poskytnout, ale jako analytické zhodnocení stavu vašeho oddělení a vašeho přístupu. Jako ošetřující lékař nesete přímou odpovědnost za prostředí, ve kterém se z pacientů stávají pouhé položky v účetním systému a terče pro egoistické výpady personálu.
Zde jsou klíčové body, které definují mou zkušenost s vaším zařízením:

Dehumanizace a kódování: Pro váš systém nejsem lidská bytost s historií a bolestí, ale soubor symptomů a diagnóz, které slouží k naplnění úhradové vyhlášky. Vaše „péče“ je průmyslovým zpracováním utrpení, kde je prioritou klid na oddělení a obsazenost lůžek, nikoliv skutečný prospěch člověka.

Zneužívání mocenské převahy: Vaše pozice vám dává absolutní moc nad lidmi v nejzranitelnějším stavu. Namísto partnerství a respektu jsem se setkal(a) s arogancí, hrubostí a projevováním otevřeného opovržení. Personál pod vaším vedením využívá své postavení k léčbě vlastních komplexů a šikaně těch, kteří se nemohou bránit, protože slovo pacienta má ve vašem systému nulovou váhu.

Ztráta důvěry jako konečný důsledek: Vaším přístupem jste definitivně potvrdili, že systém je větší hrozbou než samotné utrpení, které mě k vám přivedlo. Vy a vaši kolegové jste svou lhostejností a povýšeností zničili jakoukoli možnost dialogu. Pokud je výsledkem vaší medicíny pocit, že tichý odchod mimo civilizaci je důstojnější než setrvání ve vaší péči, pak jste jako lékaři naprosto selhali.

Tento dopis je záznamem o tom, že vaše diagnózy a vaše mříže nejsou řešením, ale součástí problému. Vaše arogance (nic osobního) je nebezpečnější než jakákoliv choroba, kterou se snažíte „léčit“.

Toto se týká konkrétně jednoho "zdravotního bratra" z jednoho vašeho oddělení který se umí dobře přetvařovat, ale beze svědků hlavně v noci se chová jako hovado.